Kamioňáci 8

Září 22, 2018 administrator žádný komentář

…. prej – Víte na co myslí servírka s tampónem za uchem ?

…. kam si dala tužku ! …. ?…

….. jednou takhle Lojza seděl v motorestu u Brna, přisedl si k němu nějaký Ital – pozdravil – bonžórno seňóre, vzal si jídelní lístek, chvíli v něm listoval a pak se obrátil na Lojzu se slovy: “ Dimmi, typíčo čéko cibo “ …. ale Lojza slyšel jen ty dvě prostřední slova, už viděl rudě, milého Itala držel pod krkem a hodlal mu vlepit pár facek … naštěstí situaci zachránila kolemjdoucí servírka, která italsky rozuměla a Lojzovi vysvětlila, že Ital po něm chtěl doporučit nějaké typicky české jídlo …..

…. jó v Itálii se jezdí rychle a fajn …. sice je to samý tunel, samý most, jako např. A8 Genoa – Nice, ale mosty nepadají každý den … často jsou dálnice vlnité jako u nás z Ostravy do Bohumína, a značení jízdních pruhů je pro nováčka matoucí – odbočení je značeno v pravém jízdním pruhu na silnici i tabuli, dám blinkr do leva – odbočovat nechci, abych vzápětí zjistil, že i ten pravý je průběžný, se vrátím do pravého – pár úsměvů a gest paroháče si však za tento pro Itala nepochopitelný manévr vysloužím …. taky jsem si všiml, že když policie potřebuje snížit rychlost na 50 km/hod – dá tam ceduli max. 30, když na 70, je tam cedule max. 50 …. Italové to berou
spíše jako doporučení …

Velkou výhodou v Itálii je však jejich nezměrná snaha se domluvit, jakkoliv – rukama, nohama, koulením očí a kroucením huby, neuvěřitelně rychlou kadencí slov …. jako v tom vtipu o mučení Rusa, Američana a Itala – Rus a Američan nakonec tajemství prozradili, jen Ital ne – měl totiž svázané ruce a nohy … ? …

… úplně ti stačí i naše – čao na pozdrav i rozloučení – kdo umí ještě “ bonžórno a grácias,“ pro kamioňáky pak – “ karikare a skarikare “ ( naložit, vyložit ) má vyhráno a může o sobě směle říci, že je v Itálii jako doma ….

…. zastavili mne u Bolzana dva mladí, docela sympatičtí policajti – dal jsem jim doklady své, od auta, od nákladu, sedli si do své policejní, kupodivu, Oktávky a půl hodiny se nic nedělo …. jsem to už nevydržel, šel k okýnku jejich auta a natahoval ruce – ať mi vrátí všechny doklady, vše mi vrátili, OK, jen řidičák si nechali se slovy – “ ridicky é probléma,“ já zbledl, bo řidičák mám nový …. policajti když viděli můj výraz se začali smát, až se plácali do stehen ale vzápětí mi podali i řidičák se slovy že to je „é asíno “ … tedy velká prdel … ?? … mně to tehdá zrovna moc vtipné nepřipadalo ….

Hůře však dopadl s kamionem v Itálii Lojza. Měl jen osobáckou navigaci a ta jej dovedla do centra nějakého středověkého městečka u Neapole… … kroucené uličky pro oslí potahy, osobáky a možná malý náklaďáček ….. balkóny, terasy a mezi nimi natažené šňůry s prádlem ….. no nakonec projel na milimetry, ale šňůry nepodjel – táhl za sebou pár šňůr s bombarďáky, podprdami a ložním prádlem, všiml si toho, až uslyšel řev rozhněvaných, za ním běžících hospodyněk, mávajících klacky a vařechami … přežil to ve zdraví …. i když ještě dnes občas vidí ve snu draka ve tvaru kosočtverce s bombarďákovým ocasem ….. ? ..

Ciao Itália ….. ??? …