Ženy

Olaf a Kristýna Byt si ještě držel tvar Kristýnina dechu i když tu nezůstalo skoro nic. Na stole voněl koláč,

LUCIE Hrabal jsem se v krabici starých fotek. Mezi pohlednicemi z NDR, maturitními tablo-ksichty a snímkem z pionýrského tábora někde

Pokec o čokoládě, světle a Bohu, co měl náladu Seděl jsem na židli, co měla jednu nohu kratší, v bytě,

Ochutnej štěstí, vole .. Byl to ten druh noci, kdy ti zasmrádne i vlastní dech a kafe chutná jako vývar

SMUTNÁ HOLKA S CITRÓNOVOU ŠÁLOU Neděle. Ten smutný druh neděle, kdy Bůh odpočívá a barmani už nevěří ani na spropitný.

LibuškaPřijel jsem domů v noci, jak lupič bez motivu. Z Prahy, z bordelu zvanýho život.Věci jsem hodil do předsíně, nohy

DANA Poznal jsem ji na Facebooku. Všechno to začalo jednou blbou větou – napsal jsem jí, že se mi jeví

Jak jsem včera hledal fotku Evy, vypadla na stůl i tahle má, z tancovačky v Lidečku .. rozmazaná, rozpitá, ale

CESTOU PO SCHODECH SE SAŠOUZase jsem se jednou ztratil v Praze.Bylo vedro a já proklínal všechno, co má schody. Pak

ČOKOLÁDOVÁ HANNAHPo sametovce jsme stavěli v Německu. Parta Čechů, já s autojeřábem. Průmyslové haly. Samá ocel, beton, pot a čeština