REPORTÁŽ PSANÁ NA OBRÁTCE – dojedeš, naložíš, obrátíš se a kopneš do vrtule .. ..

… tak už to chodí na tom světě ..

– pondělí sluníčkové

– úterý barevné

– středa černomodrá

… to takhle dojedeš v úterý ráno nakládat do Italské chemičky, překonáš odpor k té celosvětové hře na těžkou pandemii cholery, deš se pešo otestovat do 3 km vzdálené lékárny, předložíš kapovi na vrátnici negativo potvrzení, aby jsi se dozvěděl, že zboží není vyrobené a máš se hlásit za 24 hod ve středu .. fajn tohle zkousnu ..

… ve středu ráno tě carrellista navede na mobilní rampu, ty rozplachtuješ obě strany, aby se dalo přehazovat a utahovat kurty .. když si to takhle nachystáš, přijíždí italský kamion .. druhý štapler tě od rampy vyhodí s tím, že si máš stoupnout vedle a naloží tě z boku .. zatáhneš plachty a sotva popojedeš pár metrů, tak ten první carrellista tě zjebe a navede zpátky k rampě .. no no, rychle tě naložím, ty odjedeš a zakurtujeme opodál .. fajn …  já už pěním, kopu do gum a taliánům sprostě nadávám – oni se usmívají .. tudy cesta nevede, ale aspoň sem si ulevil … totální dezorganizace .. kokoti ..

… naložím, zakurtuju a jedu na váhu .. zváženo, na recepci mi el capo ukazuje 10 min. a budou doklady hotové .. vyjedu na parkoviště, hodlám si uvařit kafčo na cestu a dát si v klidu čouda než teda budou  hotové ..

… najednou houkačky, modré majáky a jsem zepředu, zezadu, seshora obklíčen téměř půlkou Italských národních  bojových sil v počtu celkem 2 policajti a dvě benga v maskáčích ze sapíkama .. jeden policajt mi ukazuje – ven z kamionu, vylezu tedy ven a prstem ukazuji na prsa se slovy – “ zde střílej“ – nezájem .. policajt mne otočí, prohmatá a chce po mně komplet všechny osobní i firemní dokumenty, druhý to jistí zpovzdálí, další dva něco pokřikují na vrátného … zmatek, řev, chaos ..  vlezu do kabiny, vyhledám vše požadované a podám to policajtovi .. kontroluje, fotí si to a stále telefonuje … ostatní benga pobíhají po parkovišti, přivádí carrellistu co mne nakládal, ten šermuje rukama a křičí něco o idiotech a taky opakuje – kontrakto, kontrakto .. policajt po mně chce další doklady, poprvé za mé praxe musím pohledat i firemní dokument o tom, že mě firma pověřuje řízením jejich kamionů a vyptává se mne – kdy a jak jsem přijel do Itálie – říkám mu – „na kole, ty vole“  … dodám doklad a začínám zase pěnit .. druhý policajt asi pochopil že nadávám jim, tak mne umlčuje vražením svého čipu do tachografu, to mne zklidní .. a stále nechápu co se děje, voco goo ..

… bohužel jsem neměl připravenou kameru, fotit mi zakázali .. tak jen tajně 3 fotky ..

… přichází zřejmě grande capo della fabricca v kvádru a celou situaci piano piano uklidňuje … zamává ozbrojeným složkám před nosem nějakým papírem a odchází .. všichni se zklidní, jeden policajt mi vrací všechny doklady, druhý vytáhne čip bez kontroly a přeje mi klidnou a šťastnou cestu .. druhý jen mávne rukou a ciao .. ozbrojenci vyklidí parkoviště a je najednou ticho ..

… prásknu do koní a odjíždím s velmi smíšenými pocity blondýnky která se hlavou bouchla o zeď a ozvěna jí vyrazila zuby  … vůbec nic jsem nepochopil .. žádná pointa .. jo a ještě mě zjebali že nemám roušku a pak že ji mám špatně nasazenou .. kokoti ..

… jen si píšu firmu SOLVAY v Livornu na svůj Black list .. nikdy více ..