VOLEBNÍ PÍSEŇ
… vpřed soudruzi, hle, zaslíbenou zemi,
kde už není pánů, ani žebráků ..
Kde nebe míru nad hlavou se klene,
kde člověk není vlkem člověku.
… vpřed soudruzi k té zemi zaslíbené,
kterou chudák marně hledal od věků ..
muž podle muže, podle boku bok,
my dojdeme, my dojdeme !
Je čas, je čas by každý z nás svou paži k dílu zved,
tam, kde se napře síla v jeden ráz, tam se pohne svět !
Do houfu v srdce jeden pevný blok !
… kupředu, levá, kupředu, levá, zpátky ni krok ..
kdo nejde s lidem, ten se vrací zpět.
Vpřed soudruzi, hle, od východních stepí,
nám už jarní vítr bije do plachet ..
Teď svorně v práci podejme si ruce
a píseň lidu ať se dotkne hvězd !
Výš pozvedněme prapor revoluce,
proti nepřátelům ocelovou pěst
muž podle muže, podle boku bok,
my dojdeme, my dojdeme !
Je čas, je čas by každý z nás svou paži k dílu zved,
tam, kde se napře síla v jeden ráz, tam se pohne svět !
Do houfu v srdce jeden pevný blok !
… kupředu, levá, kupředu, levá, zpátky ni krok ……..
Dezider Onko – volební tygr strany – NE! říká: “ Jsem volební tygr strany NE! a tohle je má volební píseň “ přikládá i svůj volební životopis …
Můj životopis, aneb jak jsem se stal regionálním politikem a volebním tygrem strany NE! :
Otec byl těžký alkoholik a ještě těžší komunista. Matka byla věřící katolička.
Otec mne už od útlého mládí řezal jako žito. Občas to přehnal – proto od té doby neslyším na jedno ucho, mám lehce pokřivenou páteř, tiky v oku, dvakráte přeražený nos – křivý do leva, špatně vyslovuji r a ř a občas se i dnes počurávám.
Když jsem v 15-ti letech chodil do 5. třídy zvláštní výběrové školy, kouřil Lípy a viržínka, pil s otcem lahváče, dělal jsem už předsedu ZO Pionýra. Otec potlačil přes stranu, matka přes faráře, já přes Pionýra.
Tyto tlaky mne vynesly až na hornické učiliště, kde jsem jako perspektivní kádr hned v prvním roce učení převzal post předsedy SSM. Jezdil jsem po schůzích, školeních a seminářích.
Pod zem na šachtu jsem se vůbec nedostal. Zato jsem zlikvidoval několik živlů – takto třídních nepřátel, kteří se klubali z mých spolužáků. Napsal pár záporných posudků a poznal rané pocity rozkoše z moci. Dostal první úplatky, tu za lepší posudek, ondy za přimhouření mého tikajícího oka.
Před koncem učňáku o mne svedla velký boj Armáda s Veřejnou bezpečností. Zvítězilo vojsko.
Po několikaměsíčním důstojnickém kurzu a s přihlédnutím k mému zářnému kádrovému profilu, jsem byl přidělen jako mladší politruk do Janovic nad Úhlavou.
V Janovicích u bigošů se sešel výkvět všech lumpů z celého Československa – byli zde nemtudom Maďaři od Komárna, kteří rozuměli česky jenom když byl výdej jídla, Rusíni od Prešova by vypili i kyselinu mrtvému z oka, pak byli silně agresivní, Poloci z Ostravska se spojili se zloději z celé republiky, kradli a prodávali vše, v čem nebylo 220 V.
Já se svým křivým pohledem, křivou páteří a křivou myslí tyto živly politicky vzdělával. Tloukl jim do jejich dutých palic ideály soudruha Lenina, Marxe, Bédi Engelse a Honzy Che Guevary.
Tato má životní kapitola byla násilně ukončena ze strany Rusínů, kteří objevili ve skladu uloženek tanky a po vypití obsahů tankových baterií si vzali na paškál mne, politruka ..
Když jsem se probral z kómatu ve Vojenské nemocnici v Klatovech, tak mi primář sdělil, že jsem pro armádu bez sleziny, jedné ledviny a bez zubů nepoužitelný.
Nechtěla mne už ani VB. Nevadilo jim ani tak to, že neumím číst a psát, což bylo v jejich řadách celkem běžné – problém byl, že mi byl odebrán Občanský průkaz kvůli mé psychické labilitě a stále klesajícímu IQ, které už kleslo až pod úroveň labutě z kolotočů a Miroslavy Němcové .. zůstala mi už jenom Strana a lahváč ..
… rozjel jsem tedy svou novou image – vstoupil jsem do řad PS – VB, vypracoval se na pozici předsedy pouličního výboru KSČ, delegoval se do Lidových milicí a vydal se na dráhu Politika.
Po převratu v 89 jsem uznal svou pomýlenost a ze strany vystoupil. Díky svému špatnému r a ř jsem dostal zpět svůj Občanský průkaz a restartoval svou dráhu regionálního Politika ..
Nemám dnes velké ambice. Je ze mne protřelý regionální politik. Nejsem sám, je nás podobných zde v regionu více.
A proto bych chtěl, s blížícími se volbami do krajských zastupitelstev, apelovat na váš zdravý rozum:
“ Volte nás zkušené, protřelé a schopné ( všeho ) .. víme co udělat s úplatky. Novou chalupu, hotel, auto a komerční objekty už sice mám, ale ještě jsou volné pozemky na Měsíci – pár hektarů by bodlo … umíme udělat výběrové řízení šité na míru našim koňům .. umíme zneprůhlednit naše průsery .. zajistíme, že i nadále bude významné stavby stavit TA firma .. slibujeme, že při drobných pracích na našich soukromých stavbách dáme vydělat i místním !!! “
…“nevolte nové tváře, nevolte idealisty .. peníze kazí charakter ..“
„Čest Vaší práci .. soudružky a soudruzi … volte NE! a NE!“