Kamioňáci 9

KAMIOŇÁCI 9

…. prej, hrají dva kamioňáci za jízdy ve vysílačce hru: Hádej, na co myslím ….

– „Je to chlupaté ?“
– “ Ne.“
– „Tak potom je to pivo !“

….. Lojza takhle jednou vylezl z hospody totálně na šrot a jen co udělal první dva kroky – spadl do příkopu … se hned postavil, odplivl si a povídá – “ Debilní mikrospánek …. !! … ??…

… na vojnu do Horažďovic k autopraporu nás to jaro rukovalo asi 60 nováčků … klasika – dvě hromádky – vojáci nad 175 cm – TATRY, vojáci do 175 cm – PRAGA V3S …. samozřejmě to nějaký zelený mozek spletl a ti vysocí se pak hrbili ve vejtřaskách a my menší v Tatře 111 jsme si museli podkládat pod prdel polštářky, aby jsme vůbec viděli na cestu ….

….. ještě před nástupem do kasáren jsme jeli courákem ze z Plzně do Horážďovic … potkal jsem se z východňarem Lacem a ostravakem Ferdyšem … voľačo jsme popili, zazpívali si – asi moc nahlas – tak nás průvodčí dvě stanice před Horažďovicemi z couráku vyhodil … byl krásný jarní den, svítilo sluníčko a na návsi ve Velkém Boru seděla před holičstvím sličná kadeřnice … dostali jsme geniální nápad – ostříhat se do hola …. tak se i stalo …. do kasáren jsme došli s písničkou na rtech a s úsměvem … ten nás však brzy přešel – velitel autopraporu vydal zákaz střihání nováčků do hola …. ?? …
… večer pak na rozdílení rozkazu – vy tři plešatí si vezmete kartáčky na zuby a půjdete vyšúrovat hajzlíky … a ráno pak vy tři plešatí ve čtyři nastoupíte na úklid do černé kuchyně … no co vám mám povídat – to ostříhání do hola se se mnou táhlo pak celou vojnu …. hele ty plešatej …? …

…. můj vojenský kamion Tatra 111 měl ještě dřevěnou kabinu, žádné posilovače, čtyři rychlosti a šajtrpáku dlouhou metrdvacet – říkalo se mu: Bábina … nicméně to byl stroj silný, výkonný, jednoduchý a třeba vyměnit startér, bo seřídit vstřikovací čerpadlo se dalo i za jízdy … taky vzduchové brzdy, když bylo sjeté obložení a pakna se přetáčela – stačilo dát do přívodní trubky pětihaléř a bylo opraveno – sice pak to kolo nebrzdilo, ale bylo dalších pět brzdících … horší, když už jsem měl zablendované čtyři ze šesti a na vrchu na Dobré vodě mi naložili na korbu čtyřicet vojáků, … jet pak s nimi třicet kiláků do Janovic dolů z kopce plného serpentín …. hrůza a smrt v očích … týden jsem pak nespal … a rychle brzdy opravil …

….. už jako mazák po roce a půl jsem dostal novou Tatru 138 sklopku a první akce byly žně v Benešově, místním JZD … dojelo nás tam asi dvacet zelených náklaďáků – napůl sklopky, napůl pevné korby …. jezeďáci na nás čuměli – vůbec nás nečekali … po delší poradě to vyřešili ve stylu Černých baronů – my se sklopkama jsme vozili pytlovanou a kolegové s pevnými korbami jezdili pod kombajn … a nikdo se nenudil ….
… mimochodem rozvážet na Benešovsku pytle s obilím byla paráda … stačilo zastavit po cestě u nějaké vesnické hospody na oběd a pár pytlů měnilo majitele – pytel jářku za 50 kč – což byl pro chudého vojína majlant …. večer pak v Benešově na Chrtím závodišti, kde jsme spali, hučela místní hospoda a děvčata z okolí k nám prachatým byla milá …?…

…. když to shrnu, tak má vojna byla docela fajn, v kasárnách jsem moc nepobyl a na stavbách to bylo volnější, volnější až tak, že mě třeba v Klatovech nechtěli pustit do kasáren dotankovat, s tím, že civilové tam nemají co dělat – já měl džínové kraťasy, černé tričko a vlasy se plížily na límec a padaly do polívky …

… poslední měsíc vojny nás už zavřeli v Horažďovicích do kasáren a nepustili ani na vycházku, aby jsme neudělali nějaký průser a nenastavovali ….
… kámoš Mojmír se nudil, měl kamaráda doktora a napadlo jej týden před odjezdem domů se pořádně opálit …. doktor mu půjčil horské ultrafialové slunce se slovy : „denně max 15 min“ …. ale Mojmír chtěl být štramák, tak to dal první i druhý den – půl hodiny …. no třetí den měl hubu jeden velký puchýř ….
…. když jsme pak v civilu odcházeli z kasáren – stál chudák ve dveřích ošetřovny – hubu celou zafáčovanou a z očí mu tekly krokodýlí slzy …..

…. Lojza už došel z hospody domů, když si vzpomněl, že musí zajet do města pro starou z odpolední. Po cestě jej zastavili policajti – klasika:

– “ Dobrý večer pane řidiči, pil jste něco před jízdou ?“
– “ Ano samozřejmě, pět piv, dvě zelené a rum.“
– “ A jste ochoten se podrobit dechové zkoušce ?“
– “ Kurňa vy mi to nevěříte, nebo co ?“

…. Váš Olaf – Kulatá lopata – Tydýt