KAMIOŇÁCI 12

…….. prej: „ Jsem u rampy již od 13 hod., ale za idiota.“… či též: „ Ať hledám, jak hledám, žádný „HOJTE“ v mapě není, skladník říkal, že tam budu zítra nakládat.“ ….. anebo taky: „ Tak jsem všechno zařídil, vše je OK, přijede nějaký pán „TOMORROW“ a za chvíli mne složí.“…. ev.: „ V Německu žádný Norimberk není, jenom „Nurnberg.“ A všady jsou tu cedule s označením na nějakou vesnici „AUSFAHRT.“ Jedu zpátky domů …… tož tak …

Ono je to někdy docela hustý, jak volal Lojza na firmu: „Pane šéf, Vaši obchodní partneři spolupracují s opravdu zajímavými a mistrně utajenými firmami. Neznají je ani lidé, kteří mají kanceláře na stejné chodbě. Nicméně jsem dorazil a byl přijat s otevřenou náručí.

Víte sami, že to bývá často problém najít místo nakládky / skládky. … U nás, v Německu, Rakousku a vůbec v civilizované Evropě adresy většinou sedí. V Itálii už je často problém – č.p. nejsou, jen ulice a firma.
Poprvé jsem nakládal někde v Itálii ve velkém zahradnictví stromy do Anglie. Adresa byla nějaká Via a fa. – Giardino Verde. Ulice, teda Via byla dlouhá 5 km a zahradnictví tam bylo po obou stranách asi tak 500. Až když už jsem jí projížděl asi po osmé, tak stála nějaká bába u příkopu, vehementně na mne mávala a ukazovala za sebe do křoví. Žádné označení se nekonalo, jen hromada několika set stromů, připravených naložit. Nevěřil jsem, že se to vleze na korbu návěsu, ale po třech hodinách bylo hotovo. Tahle fůra měla výhodu že byl únor a já jsem né mohl, ale musel jet spodem přes Francouzskou riviéru, kvůli teploty, aby stromy v Alpách nepřimrzly, bo kořeny byly v hliněném balu.
V Anglii mají adresy zase něco extra – směrováky se třemi písmeny a třemi čísly. Starší navigace si s tím neví rady a občas je to i tak jen přibližně. Anglická adresa na vykládku těch stromů byla přesná, jen ale to nebyla firma, byl to rodinný dům majitele firmy. Staré anglické městečko, dlažební kostky, lomené uličky do pravých úhlů a okolo cesty kamenné zídky, kde se projíždělo na chlup. Když jsem v únoru zpocený až na zadku dojel na adresu, tak mi něco nesedělo. Bodejžť by sedělo, zastavil jsem u domu, který byl na tom nejužším místě a okamžitě se vytvořily kolony z obou stran. Auta troubila, blikala a šoféři si klepali na čelo. Nicméně jsem vystoupil a v klidu došel ke starému honosnému domu, zazvonil a otevřel mi nějaký černoch, asi sluha. Ukázal jsem mu delivery note a on mi z druhé strany nakreslil cestu do firmy. K mému kamionu zároveň dojela místní policie a klobouk dolů – jeli přede mnou a dovedli mě až na místo. Poděkoval jsem jim zdviženým palcem.

Donutilo mne to pak si pořídit noťas a bajty na připojení mi částečně hradí firma. Pak jen najdu firmu, ťoknu na bránu, vyskočí souřadnice a další je hračka. I proto můžu docela v klídku občas hodit na fejs tyhlety kecy a povídání o nás. O našich radostech a strastech na dalekých cestách …… …taky teď stojím víkend kousek za Stuttgartem a jen doufám, že mi dispečer najde něco čumákem k baráku. Jsem bez peněz a nikdo tady se mnou nechce zadarmo souložit ……

Lojza píše dispečerovi poté co v SMS obdržel instrukce na další:
„Děkuji za vyčerpávající info. Ač stižen stařeckou a částečně vrozenou demencí, dovoluji si pochlubit se, že jsem všemu porozuměl. A pane, udělám vše pro to, aby se Váš záměr vydařil, nicméně vidím to ve všech barvách, ale žádná nemá odstín růžové …….
Lojza vůbec je upovídaný tvor – kdyby mu k držce byla umístěna převodovka a alternátor, tak rozsvítí celé město ….

Váš Olaf – Kulatá lopata – Tydýt …..

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *