Kamioňáci 1

…. co to je ? …

KAMIOŇÁK !! … ??…

….. hodně zjednodušené, ale docela to vystihuje životní styl téhle Bohem zapomenuté lidské rasy ….
Zvláštní a svébytné rasy lidí, kteří si dobrovolně zvolili prožít svůj život na cestách a přecpaných parkovištích, v malinké boudě o rozměrech cca 5 m2. Mají v ní vše, kuchyň, obývák, ložnici, pracovnu a někdy i WC.
V téhle boudě na kolečkách tráví jaro, léto, podzim i zimu – soboty, neděle, občas i Vánoce, Silvestra, své narozeniny, narození svých dětí …. své radosti, své smutky.
Život jim ztrpčují policajti, rozlišné zákony, nařízení, jazykové bariéry, kolony, německé štau, neschopný dispečink, čepičáři a blondýny za volantem.. a …. je toho mnoho, co vadí a brzdí ….. horší už je jen, když se sejdou takové elementy dva, či více – jako když:

– zastaví policajt blondýnu a požádá ji o řidičský průkaz, blondýna začne prohrabávat kabelku a když to trvá už dlouho, policajt nevrle řekne: “ To je to, kde je váš obrázek “ … blondýna se usměje a podá mu zrcátko, … policajt se na něj podívá a řekne: “ No to jste měla říct hned, že jste policajt … jeďte dál “ ….

Holt to kamioňáci s policajtama mají těžké, ale kde furt brát, když není materiál … inspirací může být rozhovor českého a německého šoféra – německý říká:
“ Vy v tom Česku máte docela rozumné a malé pokuty “ … Čech mu odpoví: „Jenže teď začala platit nová vyhláška. Za každou pokutu ti uříznou 2 cm přirození “ … Němec na to: “ Proboha a co s tím dělají ?“ … Čech: “ No, když toho mají už 180 cm, tak to oblečou do policejní uniformy a pošlou hlídkovat na cesty “ ……

Po několika letech pak přijdou šoférské neduhy – velký pupek, žaludeční vředy, křečové žíly, hemeroidy … taky šilhavost a tik od zpětných zrcátek, demence, stres a schíza od samoty, smutek, splín a nostalgie po domově a blízkých ….

Lojza už byl na cestách víc jak měsíc a když jel ve Francii okolo domu s červeným svítícím srdíčkem, neudržel se, zastavil, vešel dovnitř a povídá: “ Dejte mi buřta, pívo a tu nejhnusnější babu co tu máte “ a položil na pult 500 Eurovku.
Bordelmamá se podívá na bankovku a řekne: “ Chlapče, za tohle u nás můžeš mít nádhernou, mladou a nadrženou holku a ještě ti přinese půlkilového stejka “ …. “ ale já nejsem nadržený, zlato “ … povídá jí Lojza, “ jenom se mi stýská po domově “ …….?….

Pro dnes by to stačilo, jako takové pohlédnutí za oponu života této lidské odrůdy … rasy kamioňáků, kteří tu žijí mezi námi a ani je skoro neznáme ….. jsou furt pryč a jen občas se Vám mihnou ve zpětném zrcátku …. a pokud na ně netroubíte a neblikáte, tak se na vás i občas usmějí ….

Váš Olaf – Kulatá lopata – Tydýt

…… a pokud Vás to vážení spolujezdící zajímá, odkryji Vám postupně i další komnaty této svébytné profese ….

…… příští téma bude: jídlo a strava na cestách ….??…