Kamioňáci 2

… pro lidi mimo domov, tedy hlavně pro kamioňáky je důležitá pestrá a vyvážená strava – nejjednodušší je vzít do každé ruky jednu bagetu, pro správnou rovnováhu kamionu – jednu sýrovou se zeleninou, druhou masovou s ostrým dipem …. zapnout autopilota a dát se do snídaně a oběda naráz … jenže ouha – první dvě sousta je jen suchý rohlík a uprostřed je zase přeplácaná, kousky masa a zeleniny padají pod nohy, dip vám teče po bradě a kape na pupek …. ale co hlad je hlad a ten bordel uklidíme až na pětačtyřicítce ….

Zde bych chtěl apelovat na výrobce baget a sendvičů – dávejte prosím všechny ingredience rovnoměrně, ne každý má v autě autopilota a při hledání kusu řízku pod nohama, či sejra za tričkem je docela problém udržet se v jízdním pruhu ……

…. něco se dá připravit doma před odjezdem …. žena v kuchyni smažila vaječnou omeletu mezi chleby Lojzovi na cestu …
…. do kuchyně vletěl Lojza a začal řvát:
“ POZÓÓR !!! OLEJ, PŘIDEJ OLEJ, POTŘEBUJEME VÍC OLEJE !!! POZÓÓR, OTOČIT … OTOČIT … OTOČIT … RYCHLÉÉ !!! POZÓÓR !!! …ZBLÁZNILA JSI SE ??? … PROBOHA SÚL, ZAPOMĚLA JSI SÚL !!! “
….. žena už to nevydrží a úplně vynervovaná se ptá: “ Co řveš, myslíš že neumím udělat omeletu ?“
… Lojza klidně odpoví: “ To já jen aby jsi měla představu jaké to je, když mi kecáš do řízení.“

… třeba Turci a jiní Balkánci, kteří jsou venku i pár měsíců si vozí celou kuchyň sebou – v jednom kastlíku na návěsu mají nádobí, ve druhém spižírnu, ve třetím skládací stůl a židle …. přes víkend se sjedou na parkingu, a pak společně vaří, pečou a grilují … nedělají si s tím žádné obštrukce … pečou a grilují vše – od ježků – až po mamuty a jsou velcí kamarádi …. k tomu nějaké pivko, pak zpěv a končí to krvavou rvačkou mezi Srby a Turky …

… někdo si vozí konzervy, někdo nakupuje v marketech okolo vykládky a nakládky … u dálnic nic není – musí se sjet … někdo se stravuje v bistrech na benzínkách, což je hrůza … hot – dogy, hambáče, gumové bifteky a samé hranolky … občas mimo hlavní tahy člověk objeví slušný restaurant ….

… jako Lojza ve Francii – zastavil u restaurace, sedl si a dívá se na menu, v tom přijde sličná servírka a ptá se:
“ Bonžůr mesié, co Vám můžu přinést ?“
“ Rád bych si dal oběd.“
“ A konkrétněji, na co myslíte ?“
“ Konkrétně myslím na šukání, ale teď bych si dal oběd.“

…. není jak bývalo dříve – na Mohelničáku udili v plechové boudě kabanos, chlápek s kudlou v ruce otevřel dvířka udírny a zeptal se – kolik chceš ufiknout, k tomu obyč hořčice a kus chleba – jářku za bůra … balada, … o kus dál, když ještě nebyl Hřebečský tunel byla knajpa U tetky, kde měli božská kolena – uzená i sviží s křenem …. před Ostravou v Krmelíně zase vařili geniální Kotlíkový guláš a podávali jej fakt v kotlíku, …. před Prahou v Obědovicích dávali řízek přes celý talíř a vařili výbornou švestkovou omáčku s uzeným a bramborovým knedlíkem ….a takhle by jsem mohl jmenovat ještě hodně dlouho … na cestách bylo jen pár aut, blondýny měly šátek na hlavě a čepičáři nevadili … vejtřaska, bo Tatra 111 stejně víc jak 65 neudělala …

… jeden pán s kloboukem ve Škodě 100 jel tak max 60, já za ním v naložené vejtřasce nalepený … až to psychicky nevydržel – uhnul až na pankejt a zařval na mě:
“ Jeď, ty blázne.“

…. jóó bejvávalo …. ???…

Váš Olaf – Kulatá lopata – Tydýt

….. příště dáme téma: jak jsem špatně odbočil … ? ..