S Bubnem v kuchyni i na cestách 19

PODLESNÍKY

Bramborové placky v této geniálně jednoduché a důvtipné úpravě jsou dalším babiččiným majstrštykem. Babička je vařila, resp. pekla jen na podzim, když se sklízelo zelí a jen na mé přání ….. vůně pečeného zelí totiž přebila na pár hodin všechny jiné vůně domova …

Jsou to podivné, velice zajímavé asociace – člověk jede takhle na podzim autem mezi poli a lesy …. náhle ucítí dým bramborové natě, jak ji děti pálí na ohníčku, ve kterém se pečou brambory – pečáky a vybaví se mi bramborové placky pečené na zelném listu – podlesníky …. taky se mi vybaví naše koza Nataša – jejím mlékem jsme podlesníky zapíjeli ….. byla tvrdohlavá a vybíravá jako každá koza …. na louce okusovala jen bylinky, šťovík, jetelíček a jiné kozí dobroty, taky i capa si nechala připustit až čtvrtého v pořadí – měl dlouhou bradku a strašně smrděl – jako cap … ? …

….. pstruhy v potoce jsme chytali do rukou, houby rostly 50 metrů od domu už na kraji lesa, prasátko chrochtalo ve chlévě, nechávalo se růst na 150 kg, aby bylo dost sádla na celý rok, slepičky pobíhaly na dvorku a závodily která snese více vajíček, husy a kačenky se cachtaly v potoce, do krámu jsem jezdil na kole Ukrajina bez jednoho pedálu jenom na chleba, žluťounké máslo dvojku za 8 kč, cukr, mouku a sůl …. v demižónech bublalo rybízovo-angreštové víno, v sudech kvasily trnky se špendlíkama na slivovici, lék na všechno – jiné léky jsme neužívali, na zahrádce voněla divizna, na dvoře lípa na čaj, zelenina se dávala na zimu do vlhkého sklípku do rohu s pískem – i v zimě a na jaře byla čerstvá , brambory když se sadily,, tak se hnojily chlévským hnojem od souseda …. lidičky se na sebe usmívali a vzájemně si pomáhali ….

….. nebyly mobily, nebyl internet, Rudé Právo jsme neodebírali a televize měla tehdy program jen od 18 do 22 hodin … v létě jsme stavěli bunkry, lezli po stromech a skalách, vedli bitvy – dolní konec proti hornímu konci …. většinou bez vítězů a zranění, v zimě jezdili na lyžích z jasanu – a kdo měl vázání Kandahár za 50 kč byl frajer, ostatní měli vázání ze staré pneumatiky a hůlky z lísky, z fajně zahnuté lísky byla i dobrá hokejka ….
….. holky se bily s námi, neječely a často byly i v čele šiků, sjely na lyžích ten sám kopec a až když jim začaly růst prsa, tak si tvořily šuškající skupinky …
… sem se nějak zakecal …. ? … deme na ty podlesníky

Podlesníky

Suroviny:

750 g brambor, hladká mouka – dle potřeby, 2 vejce, 2 dcl podmáslí, bo kyšky, 6 – 10 stroužků česneku, sůl …. a zelné listy – tolik listů, kolik placků …

Postup 1 :

– oloupeme z hlávky zelí listy, můžeme si pomoci tím, že celou hlávku ponoříme na pár vteřin do vřelé vody
– brambory nastrouháme na jemno
– do nastrouhaných brambor přidáme nastrouhaný česnek, podmáslí, trochu mouky, vejce a sůl
– těsto mícháme a dále přidáváme mouku až do hustoty řidšího bramborákového těsta
– ( podlesníky se dělaly přímo na železné plotně … kdo ji má, tak peče na ní – ostatní pečou na plechu do trouby )
– na plech položíme natěsno zelné listy a na ně rozprostřeme připravené těsto
– troubu rozehřeleme na 180 st. a dáme plech s podlesníky do trouby
– pečeme cca 15 min až těsto seshora zčervená a zelí vespodu se začne pálit …. voní to
– placky očistíme od kousků zelí, pomažeme sádlem a skládáme na sebe, aby zvláčněly
– podáváme z kozím, ev. mlékem jakýmkoliv, kyškou, či podmáslím

Postup 2 :

– uděláme těsto z vařených brambor …. a dále stejně jako u postupu č.1 …

…. závěrem bych chtěl váženým čtenářům moc poděkovat za upřímné a dojemné komentáře k receptu č. 18 . „Valašský kontranbáš“ ….
…. babičky nám jaksi ubývají a proto se snažme je nějak nahradit láskou k dětem, bližním i kolemjdoucím, vařme jednoduše a taky s láskou, usmívejme se na svět a mějme se rádi …. ?? …

… Gde sa kůří – kuř ! … Gde sa pije – pij ! … Gde sa neco dělá, choď pryč, abys nezavazál ! …. ? …

Dobrou chuť Vám přeje šéfkuchař Prokop Buben

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *