Beraní guľe
BERANÍ GUĽE BAČI METÚDA, šťouchačky
Každý kotár má svoje tajemství. Některé se týkají žen, jiné slivovice ..
A pak jsou taková, o kterých se nemluví nahlas – jen v kuchyni, nejlíp u teplé pece.
Tenhle recept začal u súseda Cyrila, chlapa poctivého, ale doma vládnutého pevnou ženskou rukou. Když Cyril jednou porážel tři barany, odřezal a pečlivě odložil baraní guľe. Jenže sotva je donesl domů, jeho žena se přimračila jak bouřka nad Solánem:
„Cyril! Ty to tu necháš? V mojí čisté kuchyni budou ležat kúsky baraní pýchy? To né! Zeber to pryč a hneď!“
A Cyril, aby zachoval domácí mír, vzal guľe do misky a zamířil k salaši bači Metúda.
Metúd, starý salašník s fouskem jak škrabka na brambory, je přijal s klidem muže, který už viděl všechno – od zbloudilé ovce až po opilého faráře.
„Cyril,“ povídá, „také guľe sa nevyhazujú. Guľe sa ctijú. Nechaj to na mňa.“
A tak se zrodil recept, který se dodnes vaří v chalupách i hospodách po kotároch.
Jednéj zimy, kdy bylo tak mrazivo, že i tetřevům zamrzal zpěv v zobáku, seděl Metúd v salaši. Venku zuřila fujavica, větr fúkal jak parní lokomotiva a sníh šel vodorovně.
V tom někdo zabouchal na dveře – tři chlapi z pasek, promrzlí na kost.
„Metúd! Zachraň nás! Zůstali jsme u potoka a fujavica nás chtěla zabiť!“
Metúd se pousmál, sáhl do špajzu po Cyrilových guľách, naložených přes noc v syrovátce, obalil je, vysmažil, položil na stůl a nalél jim k tomu slivovicu.
Když to chlapi snědli, první bylo slyšet jen tiché zaúpění:
„Teplo z guľí a ze slivky nám vrátilo život do žíl. Metúde, tys nás spasíl.“
A Metúd se zasmál tak, až fajfka poskočila:
„Vidíte, ogaři, baraní guľa je jak Valach – tvrdá navenek, měkká uvnitř a schopná ťa zachránit aj v největší fujavici.“
RECEPT: Smažené beraní guľe po bačovi Metúdovi
Suroviny:
– 6-8 beraních guľí (překrojených napůl)
– 1 litr syrovátky z ovčího mléka
– sůl a čerstvě mletý pepř
– hladká mouka
– 2 vejce
– strouhanka
– sádlo nebo olej na smažení
– jarní cibulka na posypání
Postup:
1) NAKLÁDÁNÍ – ZÁKLAD METÚDOVY MĚKKOSTI
– Koule očisti, překroj napůl a ulož na noc do syrovátky.
Syrovátka je zjemní, vytáhne pach a přidá jemnost, kterou ocení i ten, kdo se jich jinak bojí.
2) KRÁTKÉ PŘEVAŘENÍ (pro jemnost a jistotu)
– Druhý den koule na 10 minut hoď do lehce osolené vody.
Metúd říkával: „Nech im pára přejde až do duše.“
3) OBALOVÁNÍ – TROJITÁ POČESTNOST
– Osušené koule osol a opepři.
Obal v pořadí:
mouka – vajíčko – strouhanka
4) SMAŽENÍ – ZLATÝ VRCH
– Smaž na rozpáleném sádle do krásné zlatavé barvy.
Po vytažení nech odkapat na papíru.
5) PODÁVÁNÍ – VALAŠSKÁ KLASIKA
Nejlíp chutnají se:
– šťouchanými bramborami se škvarky,
– kyselou okurkou,
– a studeným česnekovým dipem.
– Na závěr posyp jemně nakrájenou jarní cibulkou.
Bačova rada na závěr:
„Guľe zapíjajte slivovicú. Pivo je na takú odvahu slabé.“
Dobrú chuť ..
