KAMIOŇÁCI 13

… prej, šéfe prosim obědnat na dilnu, zničeni levi zadni blatnik a seřidit víšku návěsu. Příjesd pondělí po vikládce … a potom hned zaz prič … neco daleko – porafal sem se s tou mojí kobrou a řek jí, že dokavať nesklidni hormon, nepojedu dom. …… to nebyl Lojza, Lojza umí čeština docela dobře …

 

…… není to tak jednoduché – čék musí znát několik zákonů, desítky vyhlášek, stovky cest a skladů, musíš se domluvit v několika jazycích, vypisovat stazku / někde ještě puťovku, CMR, delivery note, liverschain, packung liste, musíš umět předvídat počasí, umlaitungy, zácpy, stau, musíš mít i nějaké to české pivko na drobné úplatky pro štaplery, … naučíš se ovládat palubní jednotku, navigaci, vysílačku, autopilota, noťas, dotykáč, smotat kurtny, přehazovat kurtny, upínat kurtny, nasazovat řetězy …. taky se naučíš vařit jednoduchá jídla, uklízet, udržovat čistotu ve svém obyváku, ložnici, kuchyni, pracovně a občas i toaletě …. někdo ve chvilkách volna pígluje interiér, někdo čte, jiný se vzdělává v cizích jazycích, mladší generace si honí trika na fejsu ….. a pak máme psát SMS, Whats Upp, email, Messenger zprávy bez chyb …. nějaké tvrdé či měkké I / Y, s-z  je pro život nepodstatné ….. jen z nás pak mají vzdělanci srandu … ale co, jejich problém ….

…. k těm papírům. Minulý týden jsem v Rotterdamu nakládal zahradní nábytek pro vídeňskou Post logistic. Náklad to byl dobrý – z rampy, papírové krabice – lehounké, bez kurtování … pohoda, jenže na expedici mi odmítli dát jakékoliv doklady k nákladu. Nechtěli mi ani potvrdit můj CMR, mluvili na mne tvrdou holandštinou – nein dojč, nou ingliš a měli z té situace očividně svátek, tak jsem si tam hodil sám nějaký klikyhák a bez štemplu jsem odjel do Vídně …. tam mne ráno po pracném nacouvání v raním provozu velkoměsta z rampy vyhodili, prej mám varten, po dvou hodinách přišel nějaký šéfík s mapou v ruce a poslal mně pár kilometrů směr centrum do jiného skladu …. couvat přes rušnou čtyřproudovku s lomením na pravou ruku. Venku před skladem seděli skladníci, popíjeli kafe a kouřili. Skoro bych řekl, že uzavírali sázky, jestli to bez úhony trefím k otevřeným vratům skladu …. a neukázali mi … trefil jsem bez ztráty kytičky, ozval se potlesk a pár zvedlých palců ….. otřel jsem si orosené čelo, vypjal hruď a za 20 min byl břemene zbaven.

 

Ono to couvání není žádná sranda, z návěsem to ještě jde, ale z vlekem dvouosým je to opačně …. a to jsem viděl jézéďáka s traktorem couvat s dvěma vlečkama – frajer ….. já se to učil na vojně s Tatrou 111, vlečku jsem si zapřáhl dopředu, jezdil s ní po parku a sledoval co vlečka dělá …. po pár hodinách jsem ji přepřáhl dozadu a ono to šlo …. ale když jsem dal vlečky dvě, tak jsem byl v pasti, bez posilovačů  …. naštěstí to nikdy v praxi nebylo třeba

 

Pílil jsem tedy rychle z Vídně do Hevlína na cihly …. po cestě přes nějakou malou rakouskou vesničku ve sjezdu z kopce v pravotočivé zatáčce, s křovím okolo cesty, jsem na tom nejméně vhodném místě potkal cyklistu – vyletěl ze zatáčky a když viděl kamion proti, tak to vzal rovně do křoví ….. se asi lekl, viděl jsem jen v jeho očích výraz hrůzy a pak v zrcátku jak se z křoví vysunula jeho hrozící zaťatá pěst …. přemýšlel jsem jestli zastavit, ale v zrcátku bylo vidět že se z toho křoví škrábe po svých … nechal jsem jej tedy osudu …. s pocitem, že si za to může sám …

…. povídá manželka Lojzovi, když je zastaví policie: “ Lojzo vystup si, pán policajt by chtěl vidět toho vola, který mi svěřil volant do ruky ….

 

 

…. váš Olaf- Kulatá lopata – Tydýt ….

 

 

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *